„Pomáháme lidem s těžkým zrakovým postižením.“

Ruby

Ahoj, já jsem Ruby! Malá psí slečna, co vypadá jako andílek… ale kdo mě zná, ví, že si umím taky dupnout.
Začneme tím, co mi jde skvěle: dokážu si sama hrát v pelíšku. Hodiny! Hračky si přehazuju, koušu (ale nerozkoušu), nosím a zase schovávám. Ale jakmile dostanu náladu, proměním se v malý živel – z obýváku do předsíně, z koberce na pelíšek a zpátky. 
Od mala zvládám být doma sama. Nechci se chlubit, ale já jim prostě nic nesežeru. Ani botu, ani kabel, ani housku. (No dobře, housku bych si možná dala, kdybych mohla.)
A ještě něco: já vůbec neštěkám. Ani ň! Ale když se mi podíváte do očí, uvidíte, že mi hlavičkou lítá tisíc nápadů. Jenom si je zatím nechávám pro sebe.
Možná se teď zdám jen jako rozpustilá holka, ale mám před sebou velký úkol. Učím se všechno, co budu jednou potřebovat, abych mohla pomáhat lidem, kteří to sami nemají jednoduché. Když budu zdravá a šikovná, stanu se vodicím psem. A to je poslání, na které jsem hrdá já i celá Mathilda.
Taková jsem já, Ruby – malá dáma s vlastní hlavou a velkým srdcem.