Jmenuje se po nejslavnějším detektivovi Ameriky, který kdy navštívil Prahu. Odmalička ho všechno zajímá, odnáší a přenáší různé věci sem a tam a hodně si s nimi (i s námi) hraje. Rychle se ale učí, které věci jsou tabu a které ne. Co nikdy není tabu, to jsou jeho člověčí a psí kamarádi. Ty ale nikam nepřenáší. Je velmi trpělivý, dokáže rozdávat svůj klid a pohodu i celých dvanáct hodin malým lidským pacientům v ordinaci. Dokonce i těm, které přiveze sanitka do nemocnice kvůli nějaké jejich těžkosti. A když zrovna není nablízku žádný pacient, tak si stejně dobře vede ve své roli terapeuta a rozdává radost a pohodu zdravotnickému personálu. Zkoušíme i koncerty vážné hudby (většinou je prospí) a je vítaným návštěvníkem výstavních galerií. Když si ale svlékne pracovní vestičku, vybíjí si svoji energii na dlouhých procházkách v lese, kde rychle běhá tam a zpět, ale nikdy neztratí z dohledu svého člověčího průvodce.

Rád spí, usne kdykoliv a kdekoliv, ale zdaleka největší rozkoší je pro něj jídlo. Po náročném dni sice ještě dokáže před plnou miskou chvilku čekat na povel, ale celé jeho tělo se chvěje očekáváním, a pak se na misku s jídlem bezhlavě vrhá připomínaje sací bagr v akci.