„Pomáháme lidem s těžkým zrakovým postižením.“

Neo

Ahoj všichni, jmenuju se Neo. Jako malý kopeček vanilkové zmrzliny jsem v prosinci odcestoval za svojí novou dočasnou rodinou. Mají to doma moc krásné a tak jsem si rychle zvykl. Měl jsem tam totiž hodnou čtyřnohou tetu Enny, která mi ukázala jak co chodí a učila mě vzornému chování. Neskáče radostí když mě vidí, ale já vím, že mě ráda má, a když za ní dojdu v klidu a pomalu, tak se s ní klidně můžu i pomazlit. Dvojnožci jsou doma taky fajn a tuze rádi se se mnou mazlí. Ze všeho nejradši jim pomáhám, úplně s čímkoli. Mezi moje nejoblíbenější činnosti patří zahradničení, květinek jsem už pár přesázel, protože se mi vůbec nelíbilo kam je dali. Doma si myslí, že jsem měl být zahradník, ale já jim musím pořád dokazovat, že ze mě bude skvělý vodící pejsek. Tak se všechno rychle a dobře učím. Jediné co mě při trénování trápí jsou eskalátory, panička ale věří že ji brzo vytřu zrak tím jak to budu umět. Pokud mě někde potkáte, určitě si všimnete mého růžového čumáčku. Každý dvounožec mi ho vždycky pochválí, a to já rád. Potkat mě můžete úplně kdekoliv, pořád totiž někam jezdím. Už jsem se stihl svést na lyžích, poslechl jsem si v kostele krásný koncert, spal v nádherném hotelu a jel jsem na výlet do Nizozemska. Těch výletů není pomálu, pořádně si od nich vždycky odpočinu na přednáškách, kde pro změnu musí dávat pozor panička a já si v klidu spím. Toho učení není málo, a i já chodím pomáhat doučovat angličtinu, kde jsem pár těch slovíček naučil. Pomáhám moc rád a to budu to s nadšením dělat do té doby než naplním své životní poslání a pomůžu tak těm potřebným.