Ahoj, jmenuju se Rozinka, ale panička mi taky říká Rozi. Sice jsem ještě malá psí slečna, ale prý rostu před očima. Narodila jsem se spolu se svými devíti sourozenci a už jsem toho spoustu zažila. V létě jsem cestovala po celé České republice a vše objevovala. Učila jsem se chodit na vodítku, venčit v pravý čas, hrát si s hračkami, nehrát si s čím nemám (na tom ještě pracuji, furt v tom mám zmatek). Říkali mi „zlobr“ – netuším proč. Byla jsem ještě malá, a tak jsem často cestovala v náručí nebo v batůžku. To mě bavilo. Teď už jsem větší, a tak toho zvládám mnohem víc. Baví mě se totiž učit nové věci. Mám dobrého pamatováka, a tak mi stačí si úkol vyzkoušet jednou či dvakrát. Teď už zvládám chůzi na vodítku, ale i na volno. Vždy když zavolá, rychle běžím za ní, protože mi dá nějakou mňamku. Má kouzelnou kapsičku a tam vždy nějaká mňamka je. Učím se různé povely, taky vydržet sedět a ležet. No je to prostě zábava. Taky mám spoustu psích kamarádů, ale taky dětských a dospěláckých. Chodím totiž s paničkou do školky, tam mě všichni milují, jsem tam taková celebrita. Mazlí si mě a já to mám moc ráda. Taky tam jsou paničky kolegyně a dětí rodiče, kterým vždy jen svou přítomností vykouzlím úsměv na tváři. Jsem totiž prý typ „vítací“, co rád všechny vítá.
